To jsme si tak jednoho krásného letního dne, nedlouho po Masters of Rock, psaly s kamarádkou a odškrtávaly ze seznamu kapely, které jsme už měly tu čest vidět na vlastní oči a jeden milovaný zpěvák stále chyběl k dokonalosti. Takový "tajný" zatím neuskutečněný sen.
Abych vám to přiblížila, všichni určitě znáte Kobru 11 a Semirova posledního parťáka Bena Jägera, který je podle mě nejlepší ze všech a dal seriálu úplně nový nádech a tak mě Kobra bavila ještě další série, kde Ben se Semirem čelili dalším překupníkům kradených aut, vrahům a vyděračům. Benova dráha v seriálu už se ale kvapem blíží ke konci a nový parťák mě nijak neuchvátil a tak po Benově odchodu končím se sledováním seriálu. Ono po těch letech je to při těch honičkách prakticky pořád stejné. V každém díle padne auto jednoho z nich a v každém díle najede někdo na rampu a nejméně jedno auto vyletí do povětří. Ovšem scény mimo dálnici mě právě od nástupu Bena nesmírně baví. (Kdo jste si ho taky zamilovali, nesmutněte nad jeho odchodem. SPOILER! přečíst lze po označení textu :) - Ben jako jeden z mála Semirových parťáků nezemře. Jeho odchod ale nebude zrovna za hezkých okolností .- U nás v ČR se toho nejspíš dočkáme tak za 5 let. V Německu už tento prosinec a sledovat nejnovější díly vysílané na RTL lze sledovat přímo online každý čtvrtek ve 20.15 na RTL online a potom až do další vysílané epizody na RTL now)
A proč tady vlastně melu o Kobře 11? Protože Tom Beck (Ben Jäger) je nejen herec, ale taky zpěvák. A právě on byl donedávna tím, který byl stále na seznamu zpěváků, které bych chtěla vidět na koncertě. Slovo dalo slovo a my jsme si s kamarádkou jen tak řekly, že si za ním uděláme výlet. Našly jsme si v seznamu jeho koncertní šňůry město, které je relativně známé pro nás a zároveň není moc daleko od českých hranic. Vybraly jsme si Lipsko. Datum nám také víc než vstřícně zahrálo do karet. 27. října a druhý den v ČR svátek, tak jsme nemusely nikam spěchat. Ideální.
(Kdo neznáte Tomovu tvorbu, jeho zatím nejnovější klip)
Když cestujete do Německa vlakem, musíte mít na každý povinnou rezervaci a nemůžete tedy jet jako u nás, prvním vlakem, který jede, kam potřebujete. My jely do Drážďan, kde jsme měli hodinovou mezeru do odjezdu dalšího vlaku. Na nádraží se ale nudit nebudete, mají tam spoustu obchodů a je vlastně takové malé nákupní centrum. Po té jsme dalším vlakem pokračovaly do cíle našeho výletu, Lipska.
Mají to tam na nádraží také dobře vyřešené. Vysednete z vlaku a vejdete přímo do třípatrového nákupního centra. Takhle by to měli mít i u nás a čekání na vlak by bylo rázem příjemnější. Porozhlédly jsme se, co tam mají za obchody a šly si ven obhlédnout, kterou tramvají pojedeme na hotel, kolik stojí lístek a protože jsme měly dost času, než jsme se mohly jet ubytovat, šly jsme obhlédnout centrum a místo, kde se bude konat koncert. Měly jsme por případ nouze vytisklé i nějaké orientační mapky. Ty ale nakonec nebyly potřeba. V Lipsku se vážně neztratíte. A ještě jedna zajímavost. U nás je zvykem, že všechny nákupní centra obsahují téměř identické obchody a je tedy jedno, do kterého vejdete. V Německu mají v každém jiné obchody, dokonce i markety s potravinami byly v každém jiné. U nás plácnou všude Tesco, Billu a nazdar.
Domy tam mají hezky udržované a čisté. Hodně lidí tam jezdí všude na kole a tak všude, kam se hnete jsou samá kola. Co nás ale překvapilo nejvíc bylo, že taky dost lidí se tam potuluje po ulici s pivem v ruce i v centru. Dál potom bylo na zemi kolem místních putik a menších sámošek a taky zastávek dost vajglů. Jinak město samotné mi nepřipadá tak ušmudlané jako Praha třeba. Je dost vidět, že Němci jsou o několik let napřed před ČR.
 |
| Tohle je prosím univerzita. |
 |
| Nádražní hala vypadá trochu jako v Praze, jen o hodně větší. Řazení vlaká mají taky dost slušně vychytané. Na plánku vidíte přesně, kde váš vagon zastaví a kam si tedy máte stoupnout. |
To bylo něco málo o městě a teď ke koncertu. Ten se měl původně konat v nějaké hale, ale pak jej přesunuli do klubu, což si myslím bylo to nejlepší, co mohli udělat. Nemám moc ráda koncerty ve velkých halách. Je tam moc lidí, akustika ve většině případů mizerná a to nejhorší - dvoumetrová mezera mezi pódiem a zábranami. V klubech je komornější atmosféra a můžete mít to štěstí, že budete stát přímo u pódia a budete tak mít šanci si na vašeho oblíbence třeba i sáhnout.
Klub mi zevnitř připomínal něco ve stylu vinného sklípku, ale to bylo tím, že původně to bylo středověké opevnění a dneska právě slouží jako jeden s největších a nejznámějších hudebních klubů v Německu. (díky Wikipedie :D) S nástupem 20. hodiny večerní se můj sen stal skutečností a já stála jako opařená, když vyšel Tom na pódium. Měl s sebou i svoji kapelu a všichni energicky poskakovali a hráli na kytary, jako o život. Musím říct, že to byl ten nejlepší koncert, na jakém jsem kdy byla. Tom je úžasný šoumen, umí zabavit lidi, je přirozený a na nic si nehraje. Zkrátka je opravdu takový, jako vtipálek Ben v Kobře 11. A plus vypadá ještě líp, než v televizi. Největší radost jsem měla, když po koncertě oznámil, že přijde za námi a bude se podepisovat a fotit. To jsme si přece nemohly nechat ujít, když jsme jely takovou dálku :) Tom byl příjemně překvapený, když jsme mu oznámily odkud jsme přijely. Myslím, že mu udělalo velkou radost, že o něm ví i fanoušci v ČR. Mnoho lidí ho totiž určitě zná jenom z televize a třeba netuší, že i zpívá. Nechci dělat žádnou reklamu, ale pokud máte Toma rádi i jako zpěváka, přidejte se na facebooku do českého fanklubu, ať třeba jednou zavítá na koncert i k nám :) Po odchodu z Kobry se totiž bude zaměřovat právě na hudební kariéru a trochu rozšířit "rajon" by nebylo na škodu.
A nakonec se s vámi ještě podělím o své skromné německé nákupy. Co by to bylo za výlet, kdybych si nic hezkého nepřivezla, že?
Prolezly jsme s kamarádkou všechny DM drogerie, které jsme potkaly a já v jedné našla limitku od Essence Superheroes. Zalíbil se mi lak s holografickým efektem a protože jsem doma ještě žádný neměla, na zkoušku jsem ho vzala a je fakt krásný. Měla jsem plný šuplík umělých řas, ale neměla jsem je čím lepit, protože lepidlo, které jsem měla, mi ztuhlo a to bídné černé z českého DMka stojí za prd a tadá, mám to nejlepší lepidlo na řasy DUO. Zelená Neutrogena se u nás sehnat nedá a já kolem ní v každé DM kroužila a až v poslední jsem to nevydržela vzala si ji. Ještě jsem ji nezkoušela, mám ještě malinko v růžové. Tahle zelená je na zmatnění pleti a obsahuje výtažky z mandarinky a limetky a krásně voní, ale na grepovou růžovku ta vůně nemá.
A samozřejmě nesmí chybět něco na zub. Milka je tak trochu německá klasika, hodně z těch netypických druhů se už k nám dostalo, nebo jsou u nás jiné alternativy chuťově víceméně stejné u konkurenčních značek. Choco jelly je ale novinka, čokoláda se želé, lentilkami a práskacími kousky je vážně výborná. Takové čokolády mě baví. A druhá je s karamelovými kousíčky. Přijde mi ale, že Milka z Německa není tak divně uměle přeslazená, jako ta, co se prodává u nás a navíc na jejich Milkách je odznáček zaručující, že je v čokoládě 100% Alpské mléko, což jsem si na našich nevšimla. Holt Poláci nás mají pěkně v šachu a vozí nám sem takové s*ačky. V DM mě ještě zaujaly roztomilé lízátka, které mi připomněly dětství, tak jsem je přihodila do košíku.
Nestihla jsem vyfotit proslulou vanilkovou Colu, která byla vypitá rychlostí blesku a bráchovi jsem přivezla vánoční osvětlení - hvězdičky. On miluje svítící ozdoby.
To by bylo z mého výletu vše a doufám, že jsem vás délkou článku neunudila a prokousali jste se až sem. :)
Za mě byl výlet do Německa úžasný a už plánujeme další. Tentokrát bychom se chtěly podívat do Kolína nad Rýnem.
